|
|
Multikulturní péče o ženu při porodu
ŠABATKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematiku multikulturní péče o vietnamské, romské a muslimské rodičky a vztah u těchto žen k těhotenství a porodu. Je vypracovaná jako práce teoretická, a to za pomoci vědeckých metod návrhu, demonstrace a explanace a na podkladě odborné české i zahraniční literatury.
|
|
|
Příběhy romských matek v souvislosti se současnými trendy ve vývoji porodnosti
MÁCHOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá porodností romských matek, která převyšuje průměrnou hodnotu. V práci jsou nejprve shrnuty důvody, které zapříčinily, že od roku 1989 klesá v České republice porodnost. Práce také pojednává o romské ženě - matce, o jejich rolích a postavení, především v rodině. Dále byly vedeny rozhovory s osmi romskými matkami čtyř a více dětí. V úvodu rozhovoru byly respondentky vybídnuty, aby vyprávěly své životní příběhy, jak to, že jsou matkami více dětí. Z rozhovorů vyplynuly tři faktory, které zapříčinily, že má těchto osm žen celkem třicet sedm dětí. Původní rodina, náhoda a nový partner. Práce také obsahuje komparaci výsledků tohoto výzkumu s výsledky výzkumu z diplomové práce Jany Valešové, která se zabývala porodností vzorku žen z Církve bratrské.
|
|
|
Podpora zdravého životního stylu u romských žen
VÍTKOVÁ, Dominika
Abstrakt Tématem bakalářské práce je Podpora zdravého životního stylu u romských žen. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část výzkumnou. V teoretické části je popisována charakteristika romského etnika, dále se v této práci definují pojmy jako je zdraví, prevence a nemoc, jednotlivé složky zdravého a nezdravého životního stylu. Poslední oblast v teoretické části bakalářské práce je věnovaná roli porodní asistentky. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda romské ženy získávají informace o zdravém životním stylu od porodních asistentek. Druhý cíl se zaměřoval na to, zda romské ženy dodržují zásady zdravého životního stylu. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jakým způsobem porodní asistentky edukují romské ženy o zdravém životním stylu? A jakým způsobem romské ženy dodržují zdravý životní styl? V praktické části bakalářské práce byla použita kvalitativní metoda, technika sběru dat probíhala pomocí individualizovaných rozhovorů. Podkladem k rozhovoru byly předem připravené otázky, které sloužily k usnadnění při zpracování výsledků. Otázky byly zaměřené na zdravý životní styl. Respondentky tak mohly vyjádřit svůj názor s daným tématem. Výzkumný soubor tvořilo 5 romských žen od 18 do 55 let, které žijí na různých místech České republiky a 5 porodních asistentek pracujících v gynekologických ordinacích. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě, kde měly ženy dostatek soukromí k tomu, aby vyjádřily svůj názor. Před provedením rozhovoru měly respondentky možnost podepsat Žádost o souhlas ke spolupráci, ve které byla zdůrazněna anonymita dat. Také byly dopředu seznámeny s tím, že rozhovory budou využity pro potřeby bakalářské práce. Tuto žádost všechny ženy podepsaly. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně zapisovány. Podle získaných informací byly utvořeny hlavní kategorie a k nim významové podkategorie pomocí barvení textu. Ve výzkumném šetření s romskými ženami byly stanoveny dvě hlavní kategorie. První kategorie Životní styl romských žen a k ní byly stanoveny podkategorie Výživa, Volný čas, Návykové látky, Stres a Intimní hygiena. Druhá hlavní kategorie Znalosti romských žen obsahuje podkategorie Prevence, Sexualita, Antikoncepce, Získané informace a Zdroj edukace. Při zpracování výsledků ve výzkumném šetření s porodními asistentkami vznikla jedna hlavní kategorie Edukace romských žen, která zahrnuje podkategorie Výživa, Pohybová aktivita, Návykové látky, Intimní hygiena, Sexualita, Antikoncepce, Prevence a Způsob edukace. Ve výsledcích výzkumu jsou zaznamenány odpovědi romských žen na otázky týkajících se zdravého životního stylu a také odpovědi porodních asistentek, jak edukují romské ženy v této oblasti. Bakalářská práce poukázala na oblasti, ve kterých mají romské ženy málo znalostí. Jejich nedostatek informací mnohdy vede k tomu, že se romské ženy nevědomě vystavují rizikovému chování, které má negativní vliv na lidský organismus. Nedostatek znalostí mají např. v oblastech týkajících se antikoncepce, intimní hygieny, prevence před pohlavně přenosnými chorobami a také prevence před karcinomem prsů. Naopak romské ženy mají dostatek informací v oblasti umělého přerušení těhotenství, většinou je to způsobeno tím, že interrupce znají z vlastní zkušenosti. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na to, že romské ženy nedodržují zásady zdravého životního stylu. Z odpovědí porodních asistentek vyplynulo, na jakou oblast zdravého životního stylu by se měly více zaměřit ve své edukaci. Porodní asistentky by měly klást větší důraz na edukaci v oblasti výživy, pohybové aktivity, odpočinku, spánku, a také by měly romské ženy informovat o prevenci před karcinomem tlustého střeva. Z výzkumného šetření je zřejmé, že porodní asistentky nekladou na příliš velkou hodnotu zpětné vazbě, jelikož z rozhovorů vyplynulo, že odpovědi romských žen a porodních asistentek se v mnoha oblastech liší.
|
|
|
Genderové aspekty v sociální práci s Romkami
RŮŽIČKOVÁ, Jana
V případě romských žen je zapotřebí si uvědomit, že jsou vystaveny diskriminaci hned dvakrát. Tedy diskriminaci z hlediska příslušnic romské menšiny a diskriminaci z hlediska genderu. Pokud mluvíme o genderu, není v sociální práci reflektován. Proto téma považuji za aktuální. Stále častěji se hovoří o snaze inkludovat romskou minoritu a prosazování genderové rovnosti. V teoretické části se věnuji obecně genderu a genderu v sociální práci s romskou komunitou. Dále pak vymezuji postavení romské ženy v rodině a ve společnosti. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku narativního interview, jež slouží k získání informací o kolektivně-historických biografických souvislostech zkoumané události, a to prostřednictvím samovolného vyprávění informanta/ky, které je jen opatrně vedeno výzkumníkem. Kvalitní data získané interview jsem rozpracovala pomocí kódování. Základní výzkumný soubor představovaly dvě ženy sebeidentifikující se jako Romky s různým socioekonomickým statusem. Doplňkový soubor tvořil sociální pracovník a sociální pracovnice pracující s romskou minoritou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat genderové charakteristiky v sociální práci s romskou ženou. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v postavení romské ženy v rodině, dochází postupně k jistým pozitivním změnám. Začíná se stávat bytostí, která není tak podřadná a druhotná jako romský muž. Přísná pravidla pro život v romské rodině se postupně zmírňují. Více se podílejí na rozhodování v rámci rodiny a rozhodují o svých právech. Nicméně jedním z genderovým aspektů zůstává stále z větší části skutečnost, že romské ženy se i nadále dlouhodobě potýkají s nízkou úrovní vzdělání a kvalifikace. To se odráží při žádání o zaměstnání. Časté neúspěchy způsobené především z odmítání ze strany zaměstnavatelů kvůli předsudkům a dlouhodobá nezaměstnanost pak vedou ke ztrátě motivace, případně pracovních návyků. Romské ženy pociťují vůči svému romství negativní a opovrhující chování, ať už například při hledání zaměstnání nebo ze strany státních institucí, např. při žádání o sociální dávky. V případě sociální práce je k romským klientkám přistupováno ze strany sociálních pracovníků/ic pouze z hlediska příslušnic národnostní menšiny. Avšak je opomíjen přístup z hlediska genderu. Přínosem této práce je přispět k pochopení celkové situace romských žen a překážek, které brání jejich emancipaci. Výsledky získané výzkumem by rovněž mohly přispět k pochopení sociální práce s romskou ženou a případně romskou minoritou obecně. V neposlední řadě mohou sloužit pro evaluaci přístupu sociální práce s romskými ženami.
|
|
|
Změny v postavení romské ženy v rodině
PROKEŠOVÁ, Věra
Práce se zabývá vývojem postavení romské ženy v rodině v průběhu 20. století do současné doby. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o seskupení romské komunity, postavení romské ženy při tradičních obřadech a zvycích, role, postavení a rozdíly v postavení jednotlivých členů v tradiční romské rodině. Dále jsou zde uvedena důležitá období 20. století, která měla výrazný vliv na změny a vývoj v postavení romské ženy v rodině. V závěru této první části je uvedeno postavení romské ženy v rodině v současné době a jaké změny v něm nastaly. V druhé části jsou uvedeny údaje získané z rozhovorů s romskými ženami. Ze kterých vyplývá, že postavení romských žen v rodině se stále mění a vyvíjí. V současnosti většina romských žen nemá podřízené postavení v rodině, ale mají rovnocenné postavení se svými manželi nebo partnery.
|
|
|
Metody plánovaného rodičovství u romských žen
ŠULCOVÁ, Iva
V uvedené bakalářské práci jsem se zabývala problematikou romské populace, zvláště pak plánováním rodiny u romských žen. Má práce je rozdělena na 2 části. První část je teoretická a druhá část praktická. V první části jsem se zabývala historií romské populace, romskými zvyky, rituály, bydlením, rodinou, dětmi atd. Tyto fenomény byly jednotlivě aplikovány do modelu transkulturního ošetřovatelství ? modelu Gigerové ? Davidhizarové. Vlivem globalizace a migrací obyvatelstva, jsem zdůraznila potřebu využití a aplikaci modelu transkulturního ošetřovatelství jako nedílnou součást ošetřovatelské péče. Ve druhé části mé bakalářské práce jsem provedla výzkumné šetření formou polo řízeného rozhovoru s náhodně vybranými pěti romskými ženami ve věku mezi 20 ? 40 lety. Stanoveno bylo pět cílů a s nimi související výzkumné otázky. Všechny cíle byly splněny. Na výzkumnou otázku 1, zda mají romské ženy povědomí o metodách plánovaného rodičovství, nebyla nalezena jednoznačná odpověď. Z výzkumné otázky 2, vyplývá, že romské ženy využívají metody plánování rodičovství. Výzkumnou otázkou 3 bylo zjištěno, že romské ženy využívají k plánování rodiny hormonální antikoncepci. Výzkumná otázka 4 objasnila, že pro romské ženy není důležité plánování rodiny. Na 5. výzkumnou otázku, jaké potřeby mají romské ženy v oblasti primární péče, respondentky odpověděly, že specifické požadavky nemají. Má bakalářská práce může být využita jako studijní materiál pro porodní asistentky, které se chtějí dozvědět informace o problematice romské populace a plánovaném rodičovství, dále pro pracující porodní asistentky, které by poznatky v oblasti multikulturního ošetřovatelství aplikovaly do své praxe, v rámci primární prevence doporučily například vhodnou antikoncepci a edukovaly romské ženy, kdy, jak a za jakých okolností založit rodinu. Laická veřejnost, zejména pak mladé dívky, které začínají s pohlavním životem, zde najdou přehled všech dostupných a používaných antikoncepčních metod.
|
host ::
RSS.